Často se u vody dohadujeme, kolik metrů vlastně uplaveme, když U Žida přeplaveme Ostravici na druhý břeh a vrátíme se zpátky. Někdo říká osmdesát, někdo sto, někdo ještě víc. A protože dohadování je sice pěkná věc, ale metr je metr, rozhodl jsem se naši trasu změřit.
Výsledek je 48,6 metru na druhý břeh. Tam a zpátky je to geometricky 97,2 metru, ale ve skutečné řece s proudem a bez dokonale rovné plavecké stopy uplaveme jistě nejmíň sto.
Co přesně znamená „přes řeku“
Neměřil jsem délku jezu ani čáru, která se dobře kreslí do mapy, ale po které nikdo neplave. Začátek měření jsem položil doprostřed přerušení zdi oddělující bazének od hlavního toku. To je místo, kterým z bazénku vplouváme do řeky.
Odtud vede měřicí čára přesně rovně přes hlavní tok až k vodní hraně zdi na protějším břehu. Bazének se do této šířky řeky nezapočítává.
Na druhý břeh je to 48,6 metru
Vzdálenost mezi oběma body vyšla 48,63 metru. Zaokrouhleně tedy 48,6 metru na druhý břeh.
To je údaj zakreslený i na hlavním obrázku článku: od průplavu v dělicí zdi rovně k protějšímu břehu. Na snímku je schválně vidět celý jez i levý břeh, aby bylo jasné, odkud a kam měření vede.
Čistá matematika je jednoduchá.
- tam 48,6 metru,
- zpátky dalších 48,6 metru,
- dohromady 97,2 metru.
Proč ve skutečnosti uplaveme nejméně sto
Hodnota 97,2 metru je délka dvou dokonale rovných čar. Takovou stopu by člověk uplaval jen tehdy, kdyby v Ostravici nebyl proud, ani jednou neopravoval směr, u protějšího břehu se otočil na místě a vrátil se přesně po stejné přímce.
Tak neplave nikdo.
Proud nás snáší, při plavání průběžně korigujeme směr, každý udělá nějaký oblouk a také otočka u druhého břehu něco přidá. Stačí, aby skutečná trasa byla proti ideální přímce delší jen o necelé tři metry, a stovku máme.
Kdo U Žida přeplave řeku a vrátí se, uplave nejméně 100 metrů. Spíš o něco víc.
A bazének? Jedenáct metrů
Bazének jsem měřil samostatně, protože do šířky hlavního toku nepatří. Měřicí čára začíná v místě, kde schody z levého břehu vstupují do vody, a končí na bazénkové straně dělicí zdi.
Vyšlo 11,04 metru, tedy zaokrouhleně 11 metrů.
Jednou přes bazének je to tedy přibližně jedenáct metrů, tam a zpátky dvaadvacet.
Jak jsem měřil
Nejdřív jsem si polohu jezu a okolní hranice ověřil v katastrálním GIS Frýdku–Místku. Samotná katastrální mapa ale nezobrazuje všechny hrany jezu a dělicích zdí dost podrobně, takže pro vlastní měření jsem použil detailní letecký snímek — Ortofoto ČR Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Na ortofotu jsem označil dva koncové body.
- střed mezery ve zdi, kterou z bazénku vplouváme do řeky,
- vodní hranu zdi na protějším břehu.
Souřadnice obou bodů jsem převedl do českého mapového systému S-JTSK, který pracuje v metrech. Přímá vzdálenost vyšla 48,63 metru. Stejným postupem jsem samostatně změřil bazének od vstupu schodů do vody k dělicí zdi — 11,04 metru.
Výsledek jsem ještě zkontroloval na letecké mapě Mapy.com jejich nástrojem pro měření vzdálenosti. Po zaokrouhlení ukázal 48 metrů, což přesnějšímu výpočtu odpovídá.
Není to geodetické zaměření člověkem, který by stál s přístrojem přímo ve vodě. U mapového odečtu počítám s možnou odchylkou přibližně půl metru. Na odpověď, zda přes řeku plaveme osmdesát, devadesát, nebo sto metrů, je to ale přesnost více než dostatečná.
Takže ještě jednou a jednoduše
- Z průplavu v dělicí zdi na protější břeh: 48,6 metru.
- Přes řeku a zpátky podle dvou rovných čar: 97,2 metru.
- Přes řeku a zpátky při skutečném plavání v proudu: nejméně 100 metrů.
- Bazének od vstupu schodů do vody ke zdi: 11 metrů.
Takže až se zase budeme u vody dohadovat, jestli jsme přeplaváním řeky tam a zpět dali stovku, odpověď je jednoduchá: Ano. Jistě nejmíň sto.
Ota Zemek