Přeskočit na obsah
Často se u vody dohadujeme, kolik metrů vlastně uplaveme, když U Žida přeplaveme Ostravici na druhý břeh a vrátíme se zpátky. Někdo říká osmdesát, někdo sto, někdo ještě víc. A protože dohadování je sice pěkná věc, ale metr je metr, rozhodl jsem se naši trasu změřit. Výsledek je 48,6 metru na druhý břeh. Tam a zpátky je to geometricky 97,2 metru, ale ve skutečné řece s proudem a bez dokonale rovné plavecké stopy uplaveme jistě nejmíň sto. Neměřil jsem délku jezu ani čáru, která se dobře kreslí do mapy, ale po které nikdo neplave. Začátek měření jsem položil doprostřed přerušení zdi oddělující bazének od hlavního toku. To je místo, kterým z bazénku vplouváme do řeky. Odtud vede měřicí čára přesně rovně přes hlavní tok až k vodní hraně zdi na protějším břehu. Bazének se do této šířky řeky nezapočítává. Vzdálenost mezi oběma body vyšla 48,63 metru. Zaokrouhleně tedy 48,6 metru na druhý břeh. To je údaj zakreslený i na hlavním obrázku článku: od průplavu v dělicí zdi rovně k protějšímu břehu. Na snímku je schválně vidět celý jez i levý břeh, aby bylo jasné, odkud a kam měření vede. Čistá matematika je jednoduchá. Hodnota 97,2 metru je délka dvou dokonale rovných čar. Takovou stopu by člověk uplaval jen tehdy, kdyby v Ostravici nebyl proud, ani jednou neopravoval směr, u protějšího břehu se otočil na místě a vrátil se přesně po stejné přímce. Tak neplave nikdo. Proud nás snáší, při plavání průběžně korigujeme směr, každý udělá nějaký oblouk a také otočka u druhého břehu něco přidá. Stačí, aby skutečná trasa byla proti ideální přímce delší jen o necelé tři metry, a stovku máme. 
